Tempus fugit

Často si říkáme, že naše manželství je jako fuga...

 

Fuga - italsky útěk, úprk - je hudební forma, která bývá dvouhlasá až šestihlasá jednovětá skladba, důsledně dodržující rovnost všech hlasů.

... až teď, když to píšu se musím smát - dvou až šesti hlasá - už v době, kdy jsme spolu chodili, přáli jsme si 4 děti :)

Fuga má samozřejmě svá pravidla, o kterých se rozepisovat by bylo na dlouho.
Jednoduše, všechny hlasy se vzájemně kříží, ale přes to dokáží vytvořit dokonalou harmonii.
Což platí pro rodinu taktéž, že?
 

Za studií na konzervatoři jsme s manželem z rozboru fugy sbírali jedničky. Okamžitě si nás získala mezi ostatními skladbami na jakémkoliv hudebním CD.
Navíc, když se nám dostane do rukou notový zápis, který během poslechu můžeme sledovat, asi by jste nás měli za blázny, jak dokážeme trávit společný večer ...

A fuga v našem životě? Začíná nevinně, ale pak se rozvine v pořádný "rachot".
 Takové tempo se nám líbilo, měli jsme pocit, že není nic lepšího a libovali jsme si v něm.
Když bylo trochu ouvej, jeden druhému jsme řekli: "To zvládneš!" a bylo zase dobře.

Ale nečekaně došly síly a bylo po legraci.

 Díky Bohu na to nejsme sami!

Teď už jsme snad poučeni ...



 

jezdíme na kolech ...

 

 

 

na výlety ...

 

 

  čteme ...

 

 

a opět si užíváme západ slunce "Za komínem" :)